Jednou z veličin, která nás zajímá, než vkročíme do bazénu, ať už veřejného či soukromého, je teplota vody. Jistě, můžeme ji otestovat starou, vyzkoušenou metodou omočení palce u nohy, avšak to je značně subjektivní. Pokud budeme například rozpálení z pobytu na horkém slunci, pak se i voda, která má relativně příjemnou teplotu, bude zpočátku jevit jako studená. Je tedy dobré mít nějaký přesnější způsob, jak teplotu zjistit.
K tomuto účelu se používá bazénový teploměr. Jedná se nejčastěji o běžný rtuťový typ, který tak dobře známe, avšak uzpůsobený tak, aby dokázal měřit teplotu okolní vody. Díky tomu můžeme snadno zjistit, zda bude voda po krátké aklimatizaci skutečně příjemná. Pokud jej ovšem správně použijeme.
Je potřeba si uvědomit, že voda v bazénu hlubším, než cca půl metru má značně rozdílnou teplotu na povrchu a u dna. Zatímco horní vrstva je totiž neustále prohřívána Sluncem, ke dnu se paprsky příliš nedostanou. Pokud tedy není pravidelně promíchávána, je jasné, že rozdíl bude znatelný. Jak ji tedy změřit?
Zde máme hned několik možností. V první řadě můžeme zjistit průměrnou hodnotu tím, že teploměr umístíme zhruba do poloviny výšky bazénu. To je výhodné, neboť při koupání se voda promíchá a tím se i ustálí teplota. Ovšem ono promíchání není tak jednoduché, zvláště pokud je plocha bazénu velká.
Nebo také můžeme zjistit nejnižší hodnotu, a to tím, že jej umístíme na dno. Tak zjistíme, s jakou nejhorší variantou můžeme počítat, a zda je dostatečně vysoká pro to, abychom se tam mohli koupat. A to je rozhodně dobře.
Podobně můžeme také zjistit nejvyšší hodnotu, avšak v tom případě nás bude čekat nepříjemné překvapení, až zjistíme, že u dna je podstatně chladněji. A to není ideální.
Ještě je potřeba zmínit, že měření je potřeba vždy provádět ve stínu, jinak bude výsledek ovlivněn slunečním zářením a bude vyšší, než tomu ve skutečnosti je. Proto je dobré být v tomto případě opatrní, ať nás pak nečeká nepříjemné překvapení.